Rusko nadále uplatňuje právo veta, aby bránilo přístupu humanitární pomoci k obyvatelům severozápadní Sýrie: prohlášení Spojeného království na Valném shromáždění.

Děkuji vám, pane prezidente.

Důvodem našeho dnešního setkání je sedmnácté veto Ruska týkající se Sýrie.

Rusko opakovaně využilo svého práva veta, aby zablokovalo humanitární pomoc pro obyvatele severozápadní Sýrie a zabránilo vyšetření násilí páchaného na civilním obyvatelstvu.

Tento případ veta je obzvláště tvrdý.

OSN se jednoznačně vyjádřila k tomu, co je nezbytné k zajištění humanitárního přístupu pro 4,6 milionu lidí v severozápadní Sýrii: konzistentní, předvídatelný přístup v souladu s mezinárodním humanitárním právem po dobu minimálně 12 měsíců.

Čtrnáct členů Rady bylo připraveno podpořit rezoluci, která by tento přístup nařídila. Čtrnáct členů vstoupilo do jednání v dobré víře a důsledně se snažilo najít společnou řeč. Vyjadřujeme vděčnost Brazílii a Švýcarsku za jejich neúnavné úsilí jako spolusestavovatelů rezoluce.
Jeden člen však vznesl námitku, a to výhradně z politických důvodů. Došlo k hádce ohledně délky trvání humanitární pomoci OSN, která nakonec vyústila v uplatnění práva veta namísto smysluplných jednání. Diskuse se přesunula z 12 měsíců na 6 měsíců a nakonec k ničemu.

Rusko se vyhnulo jednání a předložilo rezoluci typu „ber nebo nech být“, kterou podpořil pouze jeden další člen Rady.

Pane předsedo, OSN jasně dala najevo, že podmínky Sýrie pro dodání pomoci jsou nepraktické a nepřijatelné a porušují mezinárodní humanitární právo.

Nezapomínejme, že se jedná o pokračující konflikt. Režim pokračuje v leteckých útocích proti civilistům v severozápadní Sýrii a nyní se snaží kontrolovat i pomoc, která se k nim dostává.

Představa, že Sýrie jedná zodpovědně, je krutým omylem. V současné době může OSN působit pouze přes hraniční přechody Bab al Ra’I a Bab al Salam. Podle podmínek Sýrie budou tyto přechody otevřeny pouze další tři a půl týdne, což je daleko od 12 měsíců, které požaduje generální tajemník.

Kromě toho tvrzení, že OCHA nemůže nebo by neměla komunikovat se všemi stranami v terénu za účelem zajištění bezpečného přístupu, porušuje mezinárodní humanitární právo a podkopává mandát OCHA. Tento postoj ohrožuje bezpečnost a ochranu humanitárních týmů. Humanitární organizace musí na celém světě spolupracovat se všemi stranami, aby mohly poskytovat pomoc těm, kteří ji naléhavě potřebují. Sýrie není výjimkou.

Jak jsme dnes již několikrát slyšeli, dárci se obávají dopadů na miliony dolarů, které jsou každoročně vyčleněny na humanitární pomoc syrskému obyvatelstvu. Mají obavy o bezpečnost civilních humanitárních týmů v terénu, jakož i o transparentnost a opatření v oblasti správy věcí veřejných, která zajišťují, že pomoc se dostane k těm, kteří ji potřebují, a není zneužita.

Aby bylo jasno: humanitární pomoc musí být poskytována v souladu s mezinárodním humanitárním právem, a nikoli jako rukojmí politických agend.